osobní znak
Blason osobního znaku:
V modrém štítě stříbrná dolů obrácená triquetra. Na štítě kolčí přilba se stříbrno-modrou točenicí a modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou tři pštrosí pera, stříbrné mezi modrými. Pod štítem modrá páska se stříbrnou podšívkou a heslem BONA FIDE.
Odznak (badge) doc. Dr. Ing. Petra Bruneckého.
Výklad znaku:
Zvolené heraldické tinktury, stříbrná (tj. bílá) a modrá jsou oblíbené barvy, symbolizující elementární vodní živel, čistotu a víru v křesťanské ikonografii, neboť rodové jméno může také evokovat i německé slovo „Brunnen“ ve významu „studna“ = „pramen“. Tak jako studna, pramen dává dobrou vodu a posiluje, má i nositel tohoto znamení dávat svého ducha k potřebě všem. Jedná se o nepřímé mluvící znamení, název vyjádřený symbolem, ve smyslu latinského „nomen omen“ = „jméno znamení“. Stříbrná = Měsíc (bílá) symbolizuje čistotu, čest, radost, právo a spravedlnost. Modrá = Jupiter vyjadřuje vyrovnanost a klid vodní hladiny, stálost, věrnost, životní moudrost, pokoru, ticho a rozjímání. Figura triquetry (propletence bez začátku a bez konce) je mnohovrstevnatý trojiční symbol uzavřeného spojení i nekonečné věčnosti, užívaný Kelty i Germány, ale i v křesťanském umění a ikonografii Nejsvětější Trojice. Ve znaku je obrácená jednou svou částí dolů, neboť tak nejlépe vyplňuje štít a podobně jako kříž, ale i starokřesťanské znamení tří hlavou spojených ryb, rezonuje s křesťanským přesvědčením předků. Také mnoho keltských symbolů je v podobě stylizované trojice (prostý trojúhelník, tři ramena triskelionu, keltský uzel, triáda, triquetra atd.). Trojka byla u Keltů velmi důležité číslo. Keltové věděli, že přírodní cyklus má tři fáze (rostliny kvetou, rodí a pak odpočívají). Stejně tak lidé a zvířata narodí se, žijí a nakonec zemřou. Nejmenší možná rodina má tři členy. Krom toho také Keltové věřili, že Všehomír se skládá ze tří světů – světa bohů, světa našeho a podsvětí. Proto se tedy v tolika symbolech objevuje trojka, případně devítka (třikrát tři). Koloběh života začínal pro Kelty smrtí. Proto také pohřby nebyly smutnou ale naopak veselou záležitostí. Příroda se po každé zimě (smrti) zase obrodí. Lidé identicky také a jejich duše se po smrti zase vrátí na zem a žije dál v jiném těle. Proto byl Kelt po smrti na tuto cestu dobře vybaven. Což vše podtrhuje latinské heslo pod štítem ve významu „v dobré víře“ (tj. s dobrým úmyslem, poctivě, čestně).
